Výroba hudebních nástrojů užívaných v muzikoterapii ve Švédsku patří

mezi světovou špičku. V dílně výrobce K. Anderssona najdeme

rozmanité druhy a tvary nástrojů s různým laděním.

 Kjell Andersson paří mezi přední výrobce hudebných nástrojů pro muzikoterapii.

Již od raného dětství se věnoval hře na rozmanité

nástroje (zobcová flétna, klarinet, bicí nástroje aj.). Postupně

zjišťoval, jak zní různé druhy materiálů, například sklo, kov, dřevo.

Pracoval ve školní družině jedné waldorfské školy

ve Stockholmu, kde se poprvé setkal s otevřenou dětskou lyrou. Její

jemný, ale bezbarvý zvuk jej inspiroval ke tvorbě zvuku plnějšího.

Zde se také seznámil s eurytmií a objevil možnosti práce se dřevem.

Poté odešel do Järny, kde se setkal s učitelem hudby

na Solvikově škole s panem P. Ahlbomem, který ho přivedl

k muzikálně instrumentální činnosti. Velká pozornost byla věnována

souhře smyslů a jejich významu pro člověka. Často procvičujeme

smysly (například sluch, vidění aj.) novým způsobem pomocí

pohybu, hudby, zpěvu, jazykových cvičení. Stále nacházíme nové

souvislosti. Seznámení s tímto mužem inspirovalo K. Andersona

k výrobě nových hudebních nástrojů.

 V roce 1977 přišel do dílny v Järně hudební terapeut H. G.

Klose. Jeho představa smyčcové basy, nástroje o velikosti

violoncella, na který hrají dvě až čtyři osoby společně, se setkala

s velkým zájmem výrobce.

Mezi další nástroje patří sólové lyry se 41 strunami od c

do e´´´. První lyry se vyráběly z jasanového a javorového dřeva

s různými vyřezávanými spirálovými tvary na přední straně

masivního tělesa. Došlo také na několik experimentů, při kterých se

zjišťovali další důležití činitelé ovlivňující zvuk lyry. Zkoumalo se

například různé druhy dřeva a jejich tvrdost, stupeň vysušení,

způsob skladování, váha, pružnost, kresba, slábnutí pružnosti, tenké

/ silné plochy v poměru k různým výškám tónu, variace tvarového

prvku, velikost a tvar tělesa a délka, napnutí a tloušťka strun

v poměru k výšce tónu, různé slitiny ovinovacího drátu aj.

Tyto experimenty časem přinesly nový tvar lyr Auris. Název

Auris v latinském jazyce znamená "ucho". Tento orgán je nejlepším

nástrojem výrobce hudebních nástrojů. Sluch je vycvičen

intenzivním posloucháním při práci se zvuky, ale také tím, že

člověk v myšlenkách na práci a během rozhovoru s kolegy

a hudebníky zpracovává příslušné pojmy a uvědomuje si je.

Další věcí, která "otevírá uši" výrobce hudebních nástrojů, je

naslouchat rozmanitosti nástrojů vyráběných jinými výrobci. To

ve vysoké míře obohacuje a odráží vlastní práci. Zajímavé by bylo

poslouchat ve velkém sále velký lyrový orchestr se všemi různými

modely lyr, kde je lze využít pro hlasy a ke zvýraznění jednotlivých

jakostí zvuku.

 Zdánlivě nejjednodušším nástrojem z této dílny, který však

prodělal snad nejvíce změn a měl největší význam jak z hlediska

poznatků, tak i z hospodářského hlediska, je sedmistrunná

pentatonická dětská lyra. Bylo důležité vyřešit uspořádání strun, aby

co nejlépe vyhověly potřebám dítěte. Dítě prožívá jasné tóny

ve svém okolí a hlubší tóny blíže sobě. Souhra mezi pohyby rukou

 hudebníka a stoupajícím nebo klesajícím melodickým

pohybem stupnice, vzniká tehdy, je-li lyra vyrobená v zrcadlovém

provedení.

 Dnes ateliér vyrábí různé druhy modelů, osm lyr, smyčcovou

basu, dvě flétny s horními harmonickými tóny, čtrnáct různých

zvonkoher s mosaznými zvukovými deskami a deset druhů xylofonů. Pro výrobu hudebních

nástrojů se nechal inspirovat přípravným studiem eurytmie."

Krůtová, J.: Muzikoterapie - alternativa ve školství , Diplom. práce, 2008